Postavení ženy v Islámu

Otázka ženské rovnoprávnosti se dostává poslední dobou, čím dál více do popředí zájmu především západní veřejnosti. Není rozhodně jednoduché představit si , co to vlastně znamená být ženou v islámské zemi. Je samozřejmě možné podívat se na celou problematiku ze západního úhlu pohledu a rychle si vytvořit obraz hrůzy a ponížení. Ale jak vnímají svoji situaci tamní ženy, v kontextu jim vlastních hodnot, způsobů myšlení, životního stylu? Existují, dokumenty, které líčí smutné osudy islámských žen. Existují však i dokumenty zachycující jejich pozitivní zpovědi, kterými se pak ohání místní náboženští fanatici.
Jeden z našich největších odborníků na arabskou kulturu, Luboš Kropáček, vyčítá kritikám o porušování práv žen směřovaným do arabských států malou adresnost. Odesílatelé by podle jeho názoru neměli opomínat fakt, že postavení muslimských žen se liší stát od státu a podle společenských vrstev. Jejich postavení nelze přičítat pouze islámu, ale i místním tradicím, způsobu výkladu Koránu a míře uplatnění šarí´y.

• Obraz ženy v Koránu
  
• Žena jako věřící
  
• Žena jako svědek
  
• Obraz ženy v islámské literatuře
  
• Situace v Pákistánu

Postavení ženy v islámu formují dva náboženské prameny, Korán a hadíthy, zprávy o konání a výrocích proroků, a šarí´a, islámské právo. Arabská kultura patří ke společnostem, které jsou formovány náboženstvím. Proto lze považovat Korán za základní stavební kámen pozice ženy v islámské společnosti.

Obraz ženy v Koránu

Pozice ženy formovaná v Koránu vychází z hluboce zakořeněné před-islámské tradice, která se nedala lehce zvrátit . Základní doktrínou Muhammadova učení je víra jediného Boha. Až druhotným cílem bylo vyřešit morální krizi a vytvořit nový morální kodex. Avšak do některých staroarabských kmenových práv a zvyklostí se neodvažoval zasahovat: krevní msta za zabití, neomezený počet konkubín-otrokyň (4:28), snadnost rozvodu nebo zapuzení manželky.
Korán dal vedle omezení ženám i nová práva a nabádal k laskavému zacházení s nimi. Ženám je v Koránu věnována jedna z nejdelších súr, súra čtvrtá.

Žena se zde objevuje ve třech rolích:
- jako postava ve vyprávění o biblickém spasení
- jako biologická a sociální bytost
- jako věřící

Vedle ženy Mohamedova strýce Abu Lahab a jedné z Mohamedovo žen, Zainab, o které se Korán také zmiňuje je nejdůležitější ženskou postavou Koránu Pana Marie. Podle ní je také pojmenována devatenáctá súra a její jméno je jediné, které korán přímo zmiňuje. Ostatní ženy, které figurují v příbězích nejsou nikdy pojmenovány vlastní jmény a jsou označovány jako ženy svých náležitých manželů, např. Eva je pojmenována jako manželka Adama.

Co říká Korán o ženách ve smyslu biologicko-sociálním?
Postavení ženy stanoví korán o stupeň níže než mužovo a žena-člověk má nižší cenu než muž-člověk.

Imránovava žena, Mariina matka byla rozčarována ze skutečnosti, že porodila dceru:

" A když to přivedla na svět, zvolala: "Pane můj, přivedla jsem na svět dceru" - a Bůh dobře věděl, co přivedla na svět, vždy» pohlaví mužské není jako ženské -." (3:36)

"Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzza a Manát, té třetí, jiné? Vy syny byste měli mít a On pouze dcery? To vskutku rozdělení by bylo nerovné! Ony nejsou ni než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, Ačkoliv se jim již Pána jejich dostalo správného vedení." (53:19-23)

Co se týče aktu stvoření, neexistuje kategorický rozdíl mezi ženou a mužem. Podle islámu, stejně jako podle Bible, byl prvním člověkem Adam, který měl dvě děti, chlapce a dívku a bůh jim adresoval stejné příkazy a stejné zákazy i stejné zákony.

Žena jako věřící

Ve vztahu k bohu jsou si obě pohlaví rovná, musí plnit pět základních povinností - vyznávat víru, modlit se pětkrát denně, dodržovat půst v měsíci ramadánu, platit náboženskou daň z příjmu a alespoň jednou za život vykonat pou» do Mekky. Role ženy jako věřící určuje její výchozí legislativní a sociální pozici. Formuje její postavení v manželství, při rozvodu, v dědictví, konkubinátu, určuje její základní práva a povinnosti.

Převládajícím tématem je oddanost vůči mužům. Ženám je doporučována skromnost a cudnost ve vystupování:

"Muži zaujímají postavení nad ženámi proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujete a vykažte jim místa na spaní a bijete je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený , veliký." (4:34)

V Koránu je sice stanovena povinnost se zahalovat, z veršů však jasně nevyplývá, kterých částí se nařízení dotýká. Předpis o zahalování tváře závojem bude proto pravděpodobně až pokoránský.

"Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy."(33:59)

Na dědické právo mají podle Koránu nárok dcery i sestry, nikde není zmínka o nároku vdovy. Dědický podíl ženy je ale výrazně menší než muže.

"A Bůh vám stanoví o dětech vašich toto: synovi podíl rovný podílu dvou dcer.Jestliže neměl mužského potomka, pak po něm dědí jeho rodiče, přičemž matce jeho patří jedna třetina."(4:12)

Žena jako svědek

"A žádejte svědectví dvou svědků z mužů vašich, a nemáte-li dva muže, pak vezměte jednoho muže a dvě ženy z těch, které uznáte za vhodné svědkyně; aby, kdyby jedna z nich se zmýlila, druhá jí mohla připomenout."(2:282)

Jak již bylo řečeno výše, jedním z projevů staré arabské kultury, které přežily v Koránu, je polygamie. Je samozřejmě nemyslitelné, aby měla více manželů žena.

"berte si za manželky ženy takové, které jsou příjemné, dvě, tři, a čtyři."(4:3)

Jedním z nejtěžších hříchů podle Koránu je tzv. ziná, cizoložství. Ziná patřila také k jedním zmála morálních poklesků, které byly trestány ještě na zemi. Ve většině případů přestoupení morálního kodexu nepředepisuje Korán žádné tresty na tomto světě. O trestu rozhodne až bůh při posledním soudu. Některé právní školy islámu trvají na trestu ukamenování obou provinilců, přestože v Koránu nic podobného není psáno.

"Cizoložnic a cizoložníka zbičujte každého z nich sto ranami!."

Obraz ženy v islámské literatuře

Muhammad `Abduh (1905-1949), který byl známý svým nepřátelským postojem k slepé tradici, objevil nové vysvětlení mužské nadřazenosti nad ženami, v těchto verších al-Zirikliho, al-A`lam (Beirut, 1910), 6:252-253:

"Nadřazenost je postavena na dvou faktorech - jeden se vztahuje k přirozenosti a druhý k živobytí. Každý musí souhlasit z faktem, že muž je od přírody silnější, dokonalý, kompletní a krásný.Krása souvisí s uceleností a dokonalostí vrozených dispozic. Jeho tělo samotné není ničím více než živočich, z fyzického hlediska není žádný rozdíl mezi všemi živočichy. Všichni samci jsou ale dokonalejší a tedy krásnější než samičky. Tak jako lze vidět u kohouta a slepice, u berana a ovce, u lva a lvice. .Otázka dokonalosti souvisí také z výdělkem na živobytí. Muži jsou schopnější vydělat více peněz., a proto byli určeni, aby stáli nad ženami, chránili je a nesli břímě hlavního představitel rodinného života."

Abbas Mahmud al-Aqqad (1889-1964), jeden z nejproslulejších arabských literátů 20. století, říká:

"Žena se věnuje přípravě jídla, od chvíle, co začalo lidstvo vařit. Učí se tomu od dětství v rodině nebo v rámci kmene. Má ráda jídlo a dychtí po něm. Se svými tisíciletými zkušenostmi se však zdaleka ve svém umění nevyrovná muži, který se vařením zabývá teprve několik let. Nevyrovná se mu ani v kvalitě jídel ani v improvizačních schopnostech. Není schopna řídit provoz kuchyně, kde pracuje více mužů a žen. Stejně je na tom i v dalších typicky ženských řemeslech jako vyšívání a krejčovství."

Ženám podle al-Aqqada chybí vzdělání a vědecké myšlení. Dokonce ani známé ženy na poli vědy by nemohly dosáhnout žádného úspěchu bez mužské podpory a vedení.

"Jméno madam Curie je prvním jménem, které je chápáno jak důkaz rovnosti obou pohlaví. I kdyby to byla pravda, že tato žena se může měřit s předními vědci, vždycky však zůstane jen nepopíratelnou výjimkou."

Je přesvědčen, že přetvářka a pokrytectví jsou dědičné vlastnosti ženy:

"Přetvářka byla přisouzena speciálně ženám."

Žena je zkažená a od příroda necudná.

"Existuje zásadní rozdíl mezi mužem a ženou při pohlavním styku. Po většinu dní je sexuální touha ženy oddělena od reprodukčního instinktu, zatímco sexuální touha muže není nikdy pouhou zábavou."

Al-Aqqad, který byl uznáván mnoho lidmi na východě i na západě, věřil, že žena je nezbytné zlo a navíc nevlastní žádné nadání ani ctnost. V mnoha islámských literárních a především teologických textech lze najít důkazy ženského inteligenčního deficitu.
Další častým obrazem v islámské literatuře je žena jako ztělesnění zla.

"Jedna z 99 žen je v nebi, zbytek z nich je v ohni." "Oheň byl stvořen pro necitelné, pro ženy s výjimkou těch, jež poslouchají svého manžela".

V současnosti existuje 46 zemí, v nichž je islám vyhlášený státním náboženstvím. Všechny tyto státy se sdružují v Organizaci islámské konference. Pozicí ženy v rámci islámského pojetí života trpí zejména tamější tzv. emancipované ženy, které touží po osobní svobodě, úctě a společenském uznání.Obhájci lidských práv sesílají na některé z nich kritická slova, odrážející závažnost porušování nejen ženských práv zakotvených v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, ale i základních lidských práv zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Mezi státy, kde jsou práva žen nejvíce omezována a porušována, patří Afganistan, Pákistán a Saudská Arábie. Zde jsou zprávy ze životů žen žijících za hranicemi těchto státu. Přestože údaje jsou už staršího data, lze považovat zohledněný stav za aktuální, pokud se ještě více nezhoršil.
Výčet porušování práv žen nemůže být někdy dostatečně úplný. Monitorovat situaci žen ve výše uvedených zemích lze jen těžko. Hodně projevů násilí zůstává navíc z důvodu cti utajeno v rodinném kruhu. Na otázku proč lze však najít ještě další čtyři vysvětlení: